Krátce z obsahu ....

          Saddle Bronc Riding
          Calf Roping
          Bareback Riding
          Steer Wrestling
          Team Roping
          Barrel Racing
          Bull Riding
          Cutting
          Wild Horse Race
          Wild Cow Milking
          Steer Roping

Chceme-li si povídat o sedlech, nelze opomenout rodeo. Nesporně má totiž vliv na vznik některých typů sedel.  Ale, nejen proto. Rodeo prostě stojí za to. Nejsem si jistý, jestli lze mluvit o sportu v pravém slova smyslu, i když toto slovo pochází z doby antiky a znamenalo hry. To by asi bylo pro charakteristiku rodea vhodnější. Budeme–li se ptát, jak vzniklo rodeo, musíme si zde říci o vrozené vlastnosti člověka a to je soutěživost, snaha poměřovat své schopnosti a výsledky porovnávat. Kovbojové nejsou vyjímkou. Celý týden nesmírně tvrdě pracovali, ale v neděli se sešli a předváděli se jeden před druhým, ve snaze dokázat svým přátelům, a děvčatům, že ne Jim je nejrychlejší heller, ale že je to Joe. A jestli Tom neuseděl támhletoho strakáče, tak já ho usedím, protože jsem prostě nejlepší. A farmáři se taky rádi přeli a přesvědčovali o tom, kdo z nich chová nejlepší koně a že McDonaldův býk je ostřejší a jasně lepší, než O´Conneryův. Na toho by sedl jenom cvok. Ale Jack se vsadil, že na něm těch osm vteřin vydrží, stůj co stůj.A tak vznikal tento ojedinělý druh zábavy a pomalu se štěpil na různé specifické disciplíny, které nebyly ničím jiným, než rutina každodenní práce kovboje, ale začala rodit specialisty na jednotlivé disciplíny. Mimochodem, k této nedělní zábavě patřil i dostih na čtvrt míle Tady někde vzniká i název obdivovaného plemene Quarter Horse.Samozřejmě se začali rozdělovat i sedla, tak, jak se začali co možná optimálně přizpůsobovat té které disciplíně. Do rodea pomalu vstupují i dívky a my je nesmíme opomenout. Dívky nejsou určeny pro těžkou práci, i když na Západě té doby to neplatilo jednoznačně. Jejich parketou v rodeu se proto stává Barell Racing. A tak vznikájí sedla pro Bronc Riding, Roping, Barell racing  apod.

    Nechme se teď chvíli pohltit vzrušující  atmosférou rodea, než se dostaneme k disciplínám vlastním.. Dnes se v USA pořádá šampionát nejvyšší profesionální úrovně, jehož se účastní profesionálové nejtěžší ráže,členové PRCA – the professional rodeo cowboys association, kteří cestují po celých Spojených státech a sbírají body a sní o tom stát se „ All Around Cowboy“ česky, univerzálním kovbojem. Ceny jsou, kromě finančních honorářů různé. Přívěsy pro převoz koní, stříbrné přezky, protkané zlatem, nebo nádherná, zdobená sedla Pro sedláře, který dává své sedlo jako první, přestižní cenu, je to velká čest a samozřejmě reklama. Přesto však, jak mi řekl můj přítel Clark, je rodeo, ve srovnání např. s hokejem nebo basketballem sportem, placeným podstatně méně.Musíme si ale na tomto místě uvědomit, že kovbojové jsou prostě trochu jiný druh sportovců a jsou hrdí na to co jsou. Rodeo je pro ně sázkou a životním stylem.Clark jezdil Bull Riding a když už měl v těle víc šroubů, než na pultě v železářství,usoudil, že je čas přestat. Začal se věnovat lasovým disciplínám, především Team Roping.  Zkusil to i jako trenér své dcery Amandy a dlužno říci, že vsadil na správnou kartu. Amanda,  jako šestnáctiletá,  se v roce 1998 stala se svým partnerem Jakem Woodsem z Amarrila  juniorskou přebornicí USA v Team Roping. Pro zajímavost, vyjezdila přes 40 000,- USD, další cenou bylo sedlo a trailer na převoz koní. Srovnejme to třeba s předními hokejisty. Přes relativně malé honoráře jsou lidé, kteří se rodeu věnují, zejména na Středozápadě, vážení a oslavovaní.
Jsou i menší a malá rodea, která už nejsou, až na vyjímky, vyhledávána profesionály, protože jsou špatně placená a riziko je stejné. Zůčastňují se jich kovbojové z okolí, ale i lidé, kteří profesně nejsou kovboji, ale mají různá jiná, zcela nesouvisející zaměstnání. Jakási sousedská. Atmosféra a bojovnost je ale stejná, i když rutina není tak vysoká, jako u  profesionálů. Tato rodea jsou však bezesporu blíž původní tradici. Je s podivem a opět musím vzpomenout Clarkových slov, že i když některé disciplíny na pohled vzbuzují hrůzu, je při rodeích relativně málo těžkých úrazů. Ačkoliv jsem byl svědkem situace, kdy býk shodil a rozšlapal jezdce takovým způsobem, že se povídalo, že už neopustí invalidní vozík. I přes tyto nehezké chvíle je atmosféra rodea nádherná, hektická a nepopsatelná. Lidé v hledišti povzbuzují, vstávají ze sedadel a nadšeně tleskají. A pozor- i neúspěšným a to naprosto upřímně. Zatím venku malí kluci a holky krokují koně svých tátů nebo kamarádů, kteří se vrátili z arény. Sedí v sedlech nádherných, silných a rychlých koní jako přišití, jako by se v sedle narodili, přestože někteří ještě nedorostli do třmenů.  
     Zatím budeme mluvit o rodeu, nikoliv o westernovém sportu.Zúčastnit se rodea znamená přihlásit se a zaplatit startovné. A tak je nezbytnou součástí výbavy dnešního kovboje mobilní telefon. Jak jinak se rychle a snadno přihlásit. Rodeo se jezdí po celé Severní Americe. Každé rodeo má předem stanovenou výši výher. I přesto, co je psáno v minulé kapitole o relativně nízkých honorářích, můžou být některé výhry vysoké. Záleží na tom, jak je které rodeo dotováno sponzory. Mezi významné sponzory patří např,.firma Wrangler Jeans, nebo pivovar Coors. Za zmínku stojí jistě rodeo v kanadském Calgary, které patří mezi nejlépe sponzorovaná.Vyznačuje se jednou zvláštností. Velmi nebezpečným závodem kuchyňských vozů, korábů prérie, jak je známe z filmů o dobývání Divokého západu.
Každé větší rodeo začíná snídaní s „ pancakes“ něco jako české lívance, které se podávají s javorovým sirupem, nebo slaninou.Snídá se venku a snídaně je zdarma. Potom následuje průvod středem města, kde se rádi nechají vidět vážení občané města, jedoucí na koních, v tradičním kovbojském oděvu a může se klidně stát, že v čele průvodu jede na koni tak významná osobnost, jakou je kanadský ministr zemědělství. Leckde jsou součástí průvodu i indiáni v slavnostním tradičním oděvu.Ostatně, kovbojové s indiánskou krví patří mezi nejlepší rodeové jezdce. Samozřejmě nesmí chybět mažoretky. Zpravidla je rodeo spojeno s výstavou a předváděním býků, krav a koní, protože farmáři k rodeu neodmyslitelně patří. Ostatně, býci v rodeu mají své majitele, farmáře. Profesionálové většinou znají vyhlášené koně a býky a s napětím čekají, kterého si vylosují.
Rodeo má mimo psaných, jasně stanovených pravidel obr.10, i pravidla nepsaná.  Kovboj musí být čistě oblečený, ostříhaný a oholený. Jeho oblek se skládá z Wrangler Jeans, jak jinak, na kterých nikdy nechybí opasek s výraznou stříbrnou, oválnou sponou. košile s dvěma kapsami a „ Chaps „ kožených chráničů, vzniklých v dobách minulých jako ochrana kalhot proti ostrým trnům kaktusu. ( Chaps jsou někdy mylně nazývány legíny)  Nezbytnou částí oděvu je samozřejmě široký klobouk, zvaný Stetson. Název se ujal po výrobci Johnu Stetsonovi, který tyto klobouky koncem 19 století vyráběl ve Filadephii.Je zajímavé, že každá disciplína má svou typickou barvu klobouků. Většina kovbojů nosí černé klobouky, ale třeba Bronco riders raději volí klobouky šedé.Nelze opomenout ani nádherně vyšívané boty se šikmým podpatkem,  vybavené  ostruhami.
Rodeo začíná. Hrají se hymny států, jejichž zástupci se rodea účastní a samozřejmě hymna Spojených Států Do arény se vřítí jezdci. Vezou vlajku Spojených Států a vlajky států, jejich hymny se hrají. Zatímco jezdci krouží arénou, zpravidla v dvou kruzích proti sobě, diváci povstáním vzdávají čest vlajkám i hymnám. Jezdci se posléze seřadí v řadě proti hlavní tribuně.  
Nezbytnou součástí je volba královny a princezny rodea. Královna je volena podle svého umění jízdy na koni a  vůbec podle toho, jak se umí ohánět na ranči.
Rodeo začalo. Má svůj neměnný pořádek disciplín. Většina profesionálních kovbojů se specializuje na jednu až dvě disciplíny.

Saddle Bronc Riding

Je jízda na divokém, osedlaném koni a je první disciplínou. obr.1,2. Kovboj se smí držet provazu, halter rope, upevněného k ohlávce koně, pouze jednou rukou a musí se na koni udržet deset vteřin, přičemž rozhodčí sledují užívání ostruh a souhru jezdce s koněm. - A protože tato kniha je především o sedlech, zmíníme se o Bronc Saddle, obr.3, sedle, speciálně postavené pro tuto disciplínu. Zvláštností je, že nemá horn a používá úzké, třmeny kruhovitého tvaru tzv. rodeo stirrup, nebo Oxbow a je sedláno přímo na koňský hřbet, bez sedlové deky. Je třeba si uvědomit, že používaní koně v této disciplíně jsou skutečně divocí a jsou sedláni přímo ve vypouštěcím boxu, takže sedlat sedlo na deku by byl asi nadlidský výkon. Tato sedla mají jeden tvarovaný kruh, zpravidla v pozici 3, ( kapitola o kostrách) Nepoužívají zadní podbřišník, tzv. Single ring position, jako například sedla pro roping, obr.4. Když je kůň vpuštěn do výpusti a osedlán, kovboj na něho usedne, když si před tím řádně zdrsnil své Chaps na stehnech drátěným kartáčem. Pečlivě si omotá ruku v nakalafunované rukavici provazem tak, aby se mohl důkladně držet a druhou rukou dá znamení, že je připraven k jízdě.Obsluha otevře výpusť, kůň z jezdcem vyrazí. V tu chvíli začne běžet čas. Ostatní už je jen na šikovnosti jezdce. Kůň zpravidla vyrazí do středu arény a vyhazuje nahoru a dolu, ve snaze zbavit se jezdce. Viděl jsem ale i situaci, kdy se kůň v boxu vzepjal a zvrátil na záda. To jsou potom ošklivé úrazy, kdy jezdec nemá prakticky žádnou šanci.
Často se  stává , že  kovboj, ve snaze udržet se co nejdéle, přiváže tak, že se nemůže vyprostit. Ve chvíli, kdy ztratí nad jízdou kontrolu zůstává ke koni připoutaný.  
V tu chvíli vstupují do děje Pick Up Men , kteří se na koních pohybují  okolo a mají za úkol kovboje vyprostit a dopravit do bezpečí. Jejich jedinou ochranou před rozzuřenými zvířaty jsou speciální, polstrované Chaps,špičkové, jezdecké umění a rychlí, perfektně vycvičení koně.
I když jezdec splní časový limit a zůstane na hřbetu koně, Pick Up Men přijíždějí, každý z jedné strany divokého zvířete.  Bronc Rider přesedne za některého z nich a je odvezen mimo z dosahu divokého koně. Kůň je potom odchycen, nebo vyhnán z arény. Stejným způsobem se Pick Up Men starají o jezdcovu bezpečnost i při soutěži, zvané  Bareback Riding.

pozn. Některá ropingová sedla mívají zdvojený řemen pro zadní podbřišník. Důvodem není ani  tolik zvýšení pevnosti, ale spíš vymezení pohybu zadního podbřišníku, aby se nedostal příliš dopředu a nebránil tak kontaktu při pobídkách ostruhami.

Calf Roping.

Z výpusti je vypuštěno tele, které cca po čtyřech metrech  uvolní startovací provaz. To je povel pro jezdce,který se vyřítí  s roztočeným lasem. Pro případ, že by minul, má kovboj připravené u sedla ještě jedno laso. Jakmile laso dopadne na rohy, nebo krk  telete,  jezdec seskočí a nacvičeným hmatem chytne  tele za břicho, nadhodí a překulí na záda. Speciálním provazem, který do té doby drží v zubech tzv.spinning, musí teleti svázat tři nohy. Jakmile úkol dokončí, zvedne ruku.To je signál časoměřiči. Calf Roping se jezdí na čas.Je třeba si uvědomit, že telata, používané v rodeu jsou trochu jiná, než ta roztomilá zvířátka, které známe z českých kravínů. Telata, zpravidla Hereford, nebo v Texasu Longhorn, jsou větší a divoká. Pro větší bezpečnost mívají upilované rohy, leckdy omotané bandáží. Zajímavé je taky sledovat, jak se chová při této činnosti kovbojův kůň. Ve chvíli, kdy se napne laso, přivázané k sedlu, kůň se začne pohybovat jakoby po kružnici, aby zmírnil náraz a pomáhá jezdci udržovat laso napnuté.Podobně se kůň chová i při disciplíně znané Team Roping. Připravit takto koně jako spolupracovníka je náročná a trpělivá práce. Vím, že Clark takto cvičil koně každý den. Podle jeho slov dosáhne kůň tohoto umění a fyzické zralosti až okolo desátého až dvanáctého roku života. Sedlo, používané pro tuto disciplínu , Roper saddle se vyznačuje předním a zadním  DEES  zpravidla full double rigging position, viz kpt.O kostrách .Sedlo má přední a zadní podbřišník. Přední je pevně utažen a drží sedlo na hřbetu koně. Zadní podbřišník je volný a jeho úkolem je, aby se sedlo nepřevrátilo ve chvíli, kdy se napne laso. Sedlo má mělké, delší posedlí a velké,  Rawhide obšité třmeny, aby mohl jezdec snadno vyskočit a neuvízl.












Bareback Riding

Je disciplína velmi podobná Bronc Riding, ale kovboj tu sedí na neosedlaném koni, podobně, jako u Bull Riding. Smí se držet jen jednou rukou speciálního, koženého madla. Na hřbetu musí vydržet deset vteřin a rozhodčí hodnotí, podobně jako u Saddle bronc riding jezdcův styl. Čím méně se například drží nohama, tím je větší bodové ohodnocení.


Steer Wrestling

Při této disciplíně je vypuštěn do arény mladý býk a jemu v patách se řítí dva kovbojové. Jeden z nich má za úkol udržet býčka ve směru. Druhý jezdec využije energie jízdy a pádu své váhy, obr.9.Převáží se ze sedla, dopadne na krk býčka a velmi rutinním hmatem ho uchopí za rohy a bradu, stočí jeho hlavu a tím ho povalí na zem. Jezdí se na čas a jezdec na zemi nesmí udělat víc, než jeden krok. Není-li dost rychlý, nechá se raději vláčet býčkem, než by porušil pravidla. Proto někteří používají bandáž alespoň na jednom koleni. Časový limit pro povalení býčka je šedesát vteřin.  Stává se, že zmatený býček pobíhá po aréně  a místo něho se v prachu válí otlučený kovboj. Pro tuto disciplínu požívají kovbojové  ropingová sedla.











Team Roping.

Vyžaduje velkou souhru dvou jezdců. Jezdci se postaví s připravenými lasy každý na jednu stranu výpusti telat, umístěném v otevřeném boxu, zapuštěném do hrazení arény. Ve výpusti se na sebe divoce tlačí telata, která budou v zápětí po jednom vpuštěna do arény, podobně, jako to vídáme v cirkuse při vpouštění šelem.. Ve chvíli, kdy je pákou otevřena výpusť, polodivoké tele se vřítí do arény. To je povel pro start obou jezdců. Zasviští lasa, vyrazí koně, řízené kovboji. Úkolem jednoho je chytit tele za rohy, nebo krk. Ten se nazývá leader. Strhne tele do strany a v tu chvíli ho druhý jezdec, heeler, chytne lasem za zadní nohy. Limit je pouhých třicet vteřin. Můj přítel Clark mi domluvil, že jsem se mohl na několik desítek minut stát obsluhou výpusti a vpouštět kovbojům  telata  do arény. Při prvním teleti jsem se téměř vylekal nastalým, zdánlivým zmatkem a neuvěřitelným rachotem, který nastal ve chvíli, kdy jsem trhl pákou. Za mými zády to zabušilo a koně vyrazily neuvěřitelnou rychlostí a výbušností dynamitu do arény. Byl jsem překvapený, jak krátký čas, opravdu jen pár vteřin stačil těm lidem  v sedlech, aby se natažené tele ocitlo na zádech v písku arény. Neuvěřitelná zručnost, hodna obdivu. Když se chycené tele svalilo do písku, koně už pracovali vlastně sami a velmi citlivě udržovali obě lasa napnutá. Tato disciplína se rovněž vyvinula z práce na ranči. Tento způsob se používá dodnes při značkování dobytka. V tuto chvíli by mu v běžném, rančovním životě další kovboj vypálil značku a tele by bylo propuštěno. I k této disciplíně jsou používána ropingová sedla, mírně odlišná, než např. pro Calf Roping.











Barrel Racing

O této disciplíně již padla zmínka v kapitole o vzniku rodea. Barell Racing je disciplína veskrze ženská, i když u nás ji jezdí i muži. Je to celkem pochopitelné. Jeden z důvodů je, že žijeme jiných podmínkách něž američtí kovbojové a tak pro některé disciplíny prostě nemáme vhodná zvířata. Nejsou u nás ani ranče, na kterých jezdci rodea zpravidla začínají. V našem zemědělství se nepracuje s lasem a stády v prérii a tak jezdci přibývají pomalu. Jsou to lidé s láskou k westernu a učí se všecko sami, od píky, zpravidla v pokročilejším věku než kovbojové za mořem. Bezesporu jim patří obdiv a dík za velkou a úspěšnou snahu probudit kouzlo rodea i u nás.
Druhou překážkou jsou různé ochranářské organizace a pseudomilovníci zvířat, kteří, aniž o rodeu cokoliv vědí, rodeo komplikují a ujímají se práva některé typické disciplíny blokovat, měnit, nebo dokonce zakazovat. Možná by své úsilí měli zaměřit jinam, na domácí půdě. Zvířata, používaná v rodeu nejsou bezbranná telátka, ale polodivoké, statné kusy, kterým rozhodně neublíží chycení lasem a povalení do písku arény. Mají svou šanci a často se stává, že zvítězí. A kovboj a jeho vztah ke zvířatům? První, o co se postará je kůň. Pak teprve začne myslet na sebe. A protože existují tato omezení, není možné provozovat všechny disciplíny. Proto leckde jezdí barely také muži. Taky chtějí jezdit a naše rodeo je tak aspoň bohatší. Barell Racing  se jede v přesné figuře okolo tří barelů, postavených do trojúhelníku, s letmým startem. Cowgirl musí co nejrychleji obkroužit barely a vrátit se přes cílovou čáru. Může se barelu dotknout, ale nesmí ho porazit. Za každý poražený barel je penalizována pěti vteřinami k výslednému času. I na tuto disciplínu musí být kůň důkladně připravený, protože ve snaze o co nejlepší čas vede  jezdkyně koně co nejtěsněji kolem barelů, často ve sklonu, který známe ze závodu silničních motocyklů. Obr.13 I Barell Racingmá svá typická sedla.











Bull Riding.

Absolutním vyvrcholením, třešní na dortu, je ovšem Bull Riding.
Obrovští býci, disponující neuvěřitelnou silou, Kolik odvahy musí mít člověk, usedající na hřbet takového zvířete. Příprava kovboje na jízdu je vlastně stejná, jako pro Jen s tím rozdílem, že jezdec usedá na peklo samé. Ve chvíli, kdy zvedne ruku a je vypuštěn do arény ho čeká nepředstavitelně dlouhých osm vteřin. V tom čase se může odehrát  tolik příběhů. Býk se vší silou snaží, zbavit se břemene a kovboj se může držet jen jednou rukou provazu, obepínající hrudník býka. Dlužno podotknout, že býk je obepnut ještě jedním řemenem se zvoncem ve slabinách. Řemen a zvonec, býka dráždí a zvyšuje jeho zuřivost. Není to ale žádné týrání, jak by se mohlo zdát. Řemen je měkký a speciální uzel umožňuje jej snadno sejmout ve chvíli, kdy jízda končí. Takový řemen se používá i u Bronc, nebo Bareback riding.Kovboj je hodnocen za čas, po který se na býkovi udrží, minimum je však osm vteřin. U této disciplíny je nezbytná přítomnost Rodeo Clowns. Klauni, nejenom, že provází celé rodeo specifickým, kovbojským humorem, ale při Bull Riding jsou nezbytní a nepostradatelní. Ve chvíli, kdy kovboj opouští hřbet býka, musí upoutat býkovu pozornost, aby měl čas uklidit se z dosahu mohutných rohů. I tady se stává , že se kovboj nemůže vyprostit. Býk s ním zmítá a tluče o ohradu,  nebo se snaží zasáhnout kovboje svými mohutnými rohy, což se mu leckdy podaří. Je to tvrdý boj, kdy potlučeného kovboje začnou opouštět síly. Pak přicházejí na řadu opět na řadu Clowns, ale teď už jakozáchranáři. Musí kovboje vyprostit a dopravit do bezpečí.  Klauni, stejně jako Pick Up Men patří mezi nejzkušenější, vážené kovboje, a jejich činnost je nesmírně nebezpečná.


Cutting

sice nepatří mezi tradiční disciplíny, ale v poslední době její popularita nesmírně stoupla a to i v Evropě. Má dokonce Národní associaci cuttingových koní. Jezdec má za úkol oddělit jedno, určené tele od stáda a po určitou dobu ho udržet stranou, protože tele má snahu se vší mocí ke stádu vrátit. Pro tento účel se dnes koně specielně chovají a cvičí. Pozoruhodné je, že kůň tele od stáda  oddělí prakticky sám, bez zjevných pobídek jezdce. Clark mi vysvětlil, že koně cutting baví, že ho bere jako hru a cítí se nad teletem povýšeně. Dokonce mi půjčil svého koně, vpustil do arény pár telátek a tak jsem si mohl cutting vyzkoušet i já. Clarkův kůň byl skutečně výborně připravený . Jen jsem seděl a ze sedla se díval, jak pracuje. Myslím, že jsem mu i trochu překážel. Rovněž cutting má svá speciální sedla, která se vyznačují především rovným, dlouhým posedlím tzv. flatt center seat a vysokou horn, hruškou za které se jezdec drží, obr.17, když kůň předníma nohama poskakuje  ze strany na stranu,  ve snaze uhlídat poskakující a kličkující tele.   
I další dvě disciplíny jsou ukázkou lidské odvahy a divoké síly zvířat. Při Wild Horse Race se tři kovbojové pokouší  chytit a osedlat divokého koně ze stáda, vpuštěného do arény.  Používají při tom ochranné vesty, které chrání jejich těla od hrudníku po rozkrok, na způsob neprůstřelných vest. Jenže většina koní nemá pochopení pro ty tři a tak jsem viděl kovboje, který po přímém zásahu zadních kopyt koně do hrudníku zdolal vzduchem dobré dva metry, padl zády na ohradu, po které se sesul a byl odnesen. Věřím, že v tu chvíli děkoval Bohu, že kopyta koně nedopadla o třicet palců výš.

Wild Cow Milking, při které se kovbojové snaží chytit divokou krávu a podojit jí. Hodnotí se rychlost a množství získaného mléka. Ale ani divoké krávy, jak se mi zdálo, nemají pochopení pro lidskou soutěživost..

Rád bych se ještě krátce zmínil o jedné rodeové disciplíně. Tou je Steer Roping. Není to ale běžná disciplína.Myslím, že v našich končinách je dokonce více, méně neznámá. Dozvěděl jsem se o ní teprve nedávno. Je velmi podobná Calf Ropingu. Steer Roper ropuje býka. Má pevně přivázané laso ke hrušce sedla. Býka zadrží a strhne. Potom seskočí a sváže ho. Při zalasování býka dojde k obrovskému nárazu a náporu na koně, sedlo i býka samotného. Proto je Steer Roping je považován za disciplínu nehumální a v některých státech USA je dokonce ilegální.

Disciplíny jdou jedna za druhou, perfektně zorganizované, v rychlém sledu za sebou. Provází je hlas komentátora, který neúnavně a zasvěceně hodnotí, informuje o jezdcích a jejich výsledcích, původu a minulosti Občas stačí udělat i krátký rozhovor s některým z úspěšných jezdců, řekne něco o tradici rodea a města, ve kterém se rodeo koná. Uvítá významné. Na diváka se valí  informace a dojmy, jeden za druhým. A veškeré dění toho hektického dne provází, jak jinak, než Country Music, hudba kovbojů, pro kovboje a o kovbojích.Rodeo je krásná, v USA silně zakořeněná tradice a jen doufejme, že vydrží i dalším generacím. Rozhodně stojí za vidění.

                                                                         vrátit se na začátek .....